Fórum Spolku

[The Last]

Zdravím tě ctěný Wolfe. Omlouvám se, že jsem tě dosud nekontaktoval, nicméně jsem nemohl tušit, zda-li mou cestou je státi se adptem ve Spolku, či nikoli. Potřeboval jsem mluvit s vaším představeným, kterým je skutečně mocný necromancer. Veliký Murma měl opět pravdu.

*zamyslel se*

Stál jsem již po několikáté před sídlem Spolku a čekal, zda-li někoho nepotkám. Když v tom jsem jakoby koutkem oka zahlédl jak se za mnou něco mihlo. Když nad tím tak přemýšlím, tak jsem nemohl nic vidět, protože to bylo přímo za mnou. Spíše než viděl, jsem to cítil. Prudce jsem se otočil, ale nic tam nebylo. Zarazil jsem se a byl jsem trochu vystrašený. Urputně jsem se snažil něco zahlédnout, ale nic tam nebylo. Uklidnil jsem se a začal jsem se pomalu obracet zpět ke dveřím, když jsem to uviděl zase. Uskočil jsem, zvedl štít a šáhl k pasu pro palcát. Podívám se tím směrem, ale zase nic. Cítil jsem to, ale nic jsem neviděl. Pak zpoza baráku vyletěl racek. Nejdřív jsem se lekl, však zjištění, že je to pták, co mě tak vyděsil mě skoro rozesmálo. Díval jsem se za ním jak letí na širé moře lovit ryby, a v tom jsem to uviděl zcela zřetelně. Viděl jsem to, až když jsem se na to nedíval. Stálo to necelé dva metry ode mně a šel z toho chlad. Byla to někjaká bytost o tom nebyl pochyb - cítil jsem jeho auru. Tato však byla jiná, než mají lidé. V něčem podobná a přesto tak jiná. Vzuch kolem něj jakoby zářil a byl jasný avšak on sám byl temný. Šel z něj strach přesto jsem necítil zlo. Bylo to velmi zvláštní. Snažil jsem se na něj nedívat a všiml si toho. Zatímco z lidí jakoby tryská aura a vypadá jako jasné světlo, tato byla opačná. On pohlcoval temnotu ze svého okolí!!! Nikdy jsem nic takového neviděl. Pak jsem v hlavě uslyšel hlas. Byl velmi starý a rozléhal se mi celým tělem jako prastarou kobkou.
"Čekám tu na tebe"
Sundal masku, jeho obraz se stal dokonale osrtým a pokračoval úplně normálním lidským hlasem.
" Jsem Hellmaster, představený Spolku."
Cítil jsem se neskonale šťastný - má pouť nebyla zbytečná. Poklonil jsem se a představil, nicméně to bylo zřejmě zbytečné, neboť dokonale věděl kdo jsem. Řekl jsem mu svůj příběh a ani tak se nezdál býti překvapen. Zeptal jsem se ho co mám dělat a proč jsem vlastně přišel. Udělal pár kroků tam a zase zpět.
" To je právě ono..."
"Co?" skočil jsem mu do řeči.
" Tvá cesta. Věděl jsem, že přijdeš. Věděl jsem, že to bude dnes. Přesto je na tvé cestě něco zvláštního. Jen zatím nevím co. A to musíme zjistit."
Požádal jsem ho, zda-li bych se nemohl stát adeptem Spolku a po zaplacení poplatků bohům mi bylo vyhověno.
"Seznam se zatím s ostatními členy a adepty dokud nezjistíme něco dalšího."
Poděkoval jsem mu za jeho vstřícnost, poklonil se a vydal se pomalu na Trinsickou tržnici.
"Odkud jsi říkal, že přicházíš???",zeptal se.
"Z Cydonia Mensae, náš klášter je vystaven na vrcholu Lidské Hory."
"Zvláštní, nikdy jsem o takovém místě neslyšel. Musím prostudovat staré svitky."
Poté se za ním těžké masivní dveře zabouchly a řekl bych, že svýma hubenýma kostnatýma rukama se kliky ani nedotkl...

*Když si znovu začal uvědomovat realitu kolem sebe, byla již tma*
_________________
Kdo bude bezděčně běhat dopředu - léčí se SÁM!!!! Kdo to nechápe, umře...

Nechápe čas - člen Spolku

[Wolf]

Last byl z Pepovy protekce přijat jako člen. Topic zamykám.
_________________
podepsán:
Wolf (paladin, Člen Spolku a bývalý Pán rekrutů)
IN VINO VERITAS - VE VÍNĚ JE PRAVDA